Baťův kanál a řeka Morava jsou každoročně hojně navštěvovanou destinací cyklistů všech kategorií. Od výletujících seniorů na elektrokolech přes rodiny s dětmi až po silniční dravce najíždějící objemy na nekonečných rovinkách. Plánujete-li návštěvu této části Moravy, mohl by vás tento nenáročný rodinný cyklovýlet Slováckem inspirovat.

Baťův kanál

Baťův kanál je vodní cesta, která zčásti vede přirozeným korytem řeky Moravy a zčásti uměle vyhloubeným kanálem. V letech 1934–1938 ho nechal vybudovat Jan Antonín Baťa – nevlastní bratr Tomáše Bati, který zahynul při letecké havárii v roce 1932 a vedení rodinné firmy po něm převzal právě Jan Antonín.

Kanál sloužil hlavně jako dopravní cesta pro lignit. Tato 52 km dlouhá trasa vedoucí z Otrokovic do Rohatce byla využívána ještě na počátku 60. let. Turistické oživení kanálu začalo už v polovině 90. let a v roce 2002 vznikla obecně prospěšná společnost Baťův kanál, která se o vodní cestu stará.

Dnes Baťův kanál přepraví statisíce lidí ročně. (V roce 2023 zaznamenal kanál 38 751 proplutí lodí a 181 546 osob.) Podél Baťova kanálu pak projedou na kole desítky až stovky tisíc lidí ročně – jen v úseku mezi Veselím nad Moravou a Uherským Ostrohem napočítaly sčítače přes léto až 90 tisíc cyklistů, o víkendech se špičky blíží 2 500 kolům denně.

Plánování s Mapy.com

Jako domácí (tedy skoro – pocházím z Uherského Brodu) na svých cyklovýletech často větší či menší část cyklostezek na Baťáku využívám. Zatímco směrem z Veselí ke Kroměříži je stezka kompletně zpevněná (asfalt, beton), zkrátka vhodná pro silničky i inline brusle, na druhou stranu směrem na Hodonín je poměrně dlouhý úsek šotoliny a přírodního povrchu. Perfektní pro můj gravel.

Usedám k mapě a pokouším se naplánovat jakžtakž okruh. Cílem je nevracet se stejnou cestou, co nejvíce eliminovat úseky s motorovým provozem a pokud možno mít co nejméně asfaltu. Ze zvědavosti jsem si zakoupil premium na Mapy.com, které mimo jiné odemkne možnost plánování pro gravel. Zajímalo mě, jak moc se budou cesty lišit například oproti plánování pro MTB. Samotnému plánování s Mapy.com se podrobněji budu věnovat v některém z příštích článků.

Výsledkem plánování je nakonec 55 kilometrů s brutálním, nelidským převýšením 113 metrů. 🙂 Odkaz na Stravu a Mapy.com najdeš na konci článku. A teď si pojďme trasu projet.

Z Veselí nad Moravou do Vnorov

Veselí nabízí velké množství parkovišť, která lze zvolit jako výchozí bod pro výlet. My strategicky parkujeme u koupaliště v těsné blízkosti veselského zámku. Dostat se na cyklostezku u přístavu je tak otázkou pár metrů, proto toto místo jako výchozí bod doporučuji.

Zámek i zámeckou zahradu si necháme na závěr a hned z parkoviště si to kolem lanového centra namíříme k přístavu a pokračujeme po značené cyklostezce s příznačným názvem Baťův kanál. Po 3 kilometrech přejíždíme přes řeku Moravu. Cyklostezku ale dál nenásledujeme a hned za mostem odbočujeme vpravo a pokračujeme pěšinkou podél řeky směrem na Vnorovy. To je to moje – co nejméně asfaltu.

Po dvou kilometrech drncání přijíždíme ke křížení Moravy a kanálu v úrovni přístaviště Vnorovy, kde nás zastavují stavební zátarasy, které s dovolením pracovníků můžeme přejít.

Neznalí tohoto místa tomu nevěnujeme větší pozornost a místo míjíme jako každou jinou stavbu v domnění, že zde probíhá nějaká oprava. Až doma při psaní článku zjišťujeme, že se jedná o výstavbu zcela nové lávky přes kanál, která spojí oba břehy a mimo jiné zjednoduší přístup projíždějícím cyklistům k občerstvení Pod Majákem.

Přes Strážnici do Petrova na oběd

Stavbu necháváme za sebou a opět se napojujeme na stezku Baťův kanál. Po chvilce se asfaltka mění ve zpevněnku, která už pro bruslaře rozhodně není vhodná. Gravel je tady ale jako doma, a přestože ještě před dvěma hodinami tudy prošel déšť, hezky nám to za koly vyprašuje. Ve Strážnici přímo u křížení kanálu a řeky Veličky se nachází penzion U Veličky, který nabízí občerstvení a možnost ubytování. Kdo by chtěl více poznávání, tak o 500 m dál může kanál přejet a zavítat do zámecké zahrady, prohlédnout si zámek nebo se zchladit na koupališti.

My ale máme za sebou necelých 9 kilometrů, tak uděláme jen foto a pokračujeme dál. Za pár minut už jsme v přístavišti Strážnice, kde návštěvníky přivítají Harry a Marv v krásném občerstvení U Mokrejch banditů. Přístaviště nabízí i veřejné sprchy a toalety. Na protějším břehu se pak rozprostírá skanzen, který taky stojí za návštěvu.

Stále nemáme najeto téměř nic, tak se rozhodneme potáhnout ještě do 4 kilometry vzdáleného Petrova. Za mě je to jeden z nejhezčích úseků této trasy a subjektivně asi i celého Baťáku. Prostě se mi líbí ten stín tvořený urostlými stromy a přírodní cesta téměř na úrovni vody.

Přístaviště Petrov nabídne vše, co potřebují vodáci, loďáci, turisté, cyklisté a vůbec všichni: veřejné toalety, ubytování, občerstvení, plovoucí kavárnu, zmrzlinu, servisní stojan, nabíjecí stanici pro elektrokola nebo cykloboxy.

Protože je to na chvíli poslední možnost, kde se na naší trase občerstvit, a navíc je doba oběda, vklouzneme do restaurace. Já si objednávám skvělou fazolovou polévku a moje žena, která je k těmto bistrům a rychlým občerstvením nedůvěřivá, smažený sýr, o kterém je přesvědčená, že se na něm nedá nic pokazit. Točená Kofola a Birell Pomelo & Grep v nás zmizí stejně rychle jako český turista v Tatrách při setkání s medvědem. 310 Kč cvakneme kartou a pokračujeme.

Navštívit sousedy a do Hodonína

Ještě v Petrově přejedeme na druhou stranu kanálu a stále po stezce Baťův kanál pokračujeme dál směrem na Hodonín. Na parádní šotolince ukrajujeme dalších 5 kilometrů.

V přístavišti Skalica opouštíme naši stezku Baťův kanál (lze po ní pokračovat a naši trasu tím zkrátit o cca 15 kilometrů), přejíždíme kanál a s ním i slovenské hranice. Asi na 6 kilometrů se odpojujeme i od vody a po Moravské cyklotrase v podobě parádní lesní dálnice šviháme k Hodonínu. Vládne tady naprostý klid a za celou dobu nepotkáváme ani živáčka. Sice asfaltka, ale je to pěkný úsek.

Most přes Moravu je zároveň hraničním přechodem Holíč/Hodonín. Přejíždíme tak zpátky do ČR, hned za mostem to zalamujeme vpravo a proti proudu míříme do přístaviště Hodonín. Jsme přibližně v polovině naší trasy. Ani tady nechybí restaurace či kavárna. Cyklisté v případě problému s kolem mohou využít servisní stojan. Fazolovka a smažák z Petrova ještě chvíli vydrží, tak občerstvovací stanicí pohrdáme a pokračujeme.

Jsme zpátky na naší cyklostezce Baťův kanál, která má tady podobu hezké asfaltky. Lesíkem podjedeme Hodonín a u rozcestníku Perunské to strhneme vpravo, sjedeme z cyklostezky na polní cestu a v blízkosti slepých ramen řeky Moravy dorazíme do Rohatce. Tam se vracíme na stezku, projedeme obcí a míříme směrem na Petrov.

Jediná malá vada na kráse

Na 35. kilometru nám cestu překříží silnice. Je to velmi frekventovaný hlavní tah. Byť je nutné tento úsek absolvovat jen v délce 500 metrů, doporučuji dbát zvýšené opatrnosti, zejména pokud jedou i děti. Krajnice je dostatečně široká, ale auta tady jezdí opravdu rychle, takže pozor. Silnici je potom nutné ještě přejít na druhou stranu, takže je ideální zastavit, rozhlédnout se a na jistotu přejít. Není to nepřehledný úsek, vidět je na obě strany dostatečně daleko.

Výběrová káva, zámecká zahrada

Tímto jsme se dostali na druhou stranu řeky Moravy a polní cestou se po 5 kilometrech dostáváme zpátky do Petrova. Do Strážnice pokračujeme stejnou stezkou podél kanálu jako ráno.

Do cíle nám zbývá cca 10 kilometrů, tak si uděláme malou zajížďku na kafe. Už doma jsme si vyhledali několik vhodných adeptů po cestě. Volba padla na Pražírnu kávy Porta ve Strážnici v Masarykově ulici. Sympatické místo, posezení ve dvoře, takže naprostá izolace od rušné cesty a hluku aut. Kola bereme s sebou až na dvůr.

Když jsme zastavili a posadili se k jednomu stolu ze šicího stroje, měli jsme pocit, jako by tady čas plynul jinak – pomaleji. O to asi na takových místech jde. Zpomalit. Klidné místo, fajnová káva, domácí limonáda i nealko pivo. Nám se tady líbilo, takže s klidným svědomím doporučujeme.

Abychom nejeli celou dobu stejnou trasou, ve Strážnici Baťák opouštíme a volíme stezku s označením EV4 (EuroVelo 4), která nás protáhne městem do Vnorov a následně do Veselí nad Moravou. Zbývá nám už jen projet zámecký park, mrknout na zámek a máme hotovo.

Zatímco zámecká zahrada je veřejnosti přístupná a nabídne spoustu hezkých míst k odpočinku včetně možnosti občerstvení, zámek má svá lepší léta za sebou a je veřejnosti nepřístupný, což je vidět i pouhým pohledem zvenčí.

Tímto náš výlet končí. Strava nakonec ukázala 54,5 kilometru, 113 výškových metrů a 3 a čtvrt hodiny pohybu. Nenajdete tady výhledy jako na horách ani vás nezaskočí žádná vysokohorská prémie – je to nenáročná trasa, kterou zvládnou i zdatnější děti s ohledem na počet kilometrů.

Jak název napovídá, jedná se o 1. díl z celkem (zatím) plánovaných dvou. V tom nadcházejícím se mrkneme dál po proudu Moravy až k trojmezí.

Odkaz na Stravu: https://www.strava.com/activities/19324964202

Mapy.com: https://mapy.com/s/jasopusepu